Dvě skvělá a zcela vyprodaná hostující představení v divadle tak Theater Aufbau Kreuzberg a plná galerie Českého centra v Berlíně, kde se konala scénická čtení tří českých současných her – festival Kus: Česka 2018/Ein Stück: Tschechien 2018 se v Berlíně konal od 26.05. do 14.06.2018 pod hlavičkou pořadatelů Drama Panorama: Forum für Übersetzung und Theater e. V. a České centrum Berlín.

Již potřetí taky byly v Berlíně prezentovány současné české divadelní hry prostřednictvím hostujících představení a série scénických čtení.

Zahajovací představením festivalu odehrálo pražské Studio Hrdinů se svou inscenací Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny z pera českého prozaika Davida Zábranského, a sice 26. května v divadle tak Theater Aufbau Kreuzberg. Stanislav Majer obdržel za svou roli v této inscenaci Cenu divadelní kritiky za Mužský herecký výkon roku 2016 a inscenace se stala zároveň jedním z mediálně nejdiskutovanějších fenoménů současného českého divadla – autor v ní totiž cíleně napadá politické sebevědomí českých elit.

• 

• 

• 

Zábranský vyvolal v Česku doslova hysterii, když ještě před premiérou své hry prohlásil, že jednou z jejích základních otázek je „proč Zemanovi zdejší umělci nerozumí a používají ho výhradně jako symbol všeho špatného.“ Najednou se stal terčem nenávisti z mnoha stran bez ohledu na to, co se za provokativními tezemi, které Zábranský cíleně rozšířil v médiích, skutečně skrývá. Zábranského text je vysoce teatrální analýza postoje elit, které se nechaly ukolébat černobílým portrétem nepřítele bez toho, aby si kladly opravdu podstatné otázky po našem společensko-politickém soužití.

• 

• 

• 

• 

• 

Režisérka Kamila Polívková vytvořila svou inscenací groteskní komentář k tezím autora. K fenomenálnímu úspěchu večera přispívá velkou měrou také výjimečný výkon Stanislava Majera – je velmi zábavné slyšet z jeho úst slova, která mu podsunul Zábranský. Komický odstup od vyřčeného Majer herecky precizně interpretuje se smyslem pro timing a gradaci – berlínské publikum výkon odměnilo dlouhým potleskem. V následující diskuzi se David Zábranský pokusil srovnat české a německé kulturní prostředí, v jeho hře ostatně české umělce přitahuje a inspiruje právě německé divadlo. Zmínil také odlišný postoj české a německé společnosti k tématu migrace a na pořad dne přišla i kvalita českého kebabu, který se vyrábí příznačně z podřadného německého mraženého polotovaru. Zábranský připustil, že během spolupráce se Studiem Hrdinů zjistil, že musí svůj text, který je na mnoha místech vážným komentářem české reality, satiricky odlehčit. Kamila Polívková vyzdvihla na textu právě jeho otevřenou strukturu, která umožňuje různé interpretace. Majer si lehce rýpnul do autora, když mu předvídal brzké udělení Státní ceny z rukou prezidenta Zemana. Ve foyeru divadla se pak ještě dlouze diskutovalo se všemi umělci a diváci využili možnost osobního setkání s českými divadelníky.

• 

• 

• 

Režisér Eberhard Köhler a scénografka Anita Fuchs vytvořili v galerii Českého centra tři svébytné scénické instalace a diváci putovali s židlemi prostorem vždy do nové scenérie. Použili pestrou škálu divadelních prostředků od klasické činohry, přes loutkohru a videomapping až po performativní bodypainting.

Publikum již tradičně rozhodovalo o vítězi divácké soutěže, kterým se letos stal Roman Sikora za svou hru Zámek na Loiře. Nositel Ceny publika bude příští rok v pořadu Ein Stück: Tschechien: Nachlese/Kus: Česka: Druhý sběr pozván do Berlína na týdenní rezidenční pobyt spojený s překladem a prezentací další z jeho divadelních her.

Následná pódiová diskuze autorů s publikem otevřela bolavá místa české a česko-německé historie – od tzv. „divokého odsunu“ sudetských Němců, který tematizuje Levínského hra, přes nechvalnou éru masového dopingu českého socialistického sportu ve hře Davida Drábka až k dnešním skandálům české politické scény, kterých ve své hře groteskně využívá Roman Sikora.

V rámci scénických čtení byla také představena a pokřtěna právě vyšlá antologie současné české dramatiky Von Masochisten und Mamma-Guerillas (vyd. Barbora Schnelle ve spolupráci s Henningem Bochertem, Berlin: Neofelis 2018). Řada překladů v knize vydaných her vznikla právě pro festival. Tato kniha je zároveň prvním svazkem řady Drama Panorama, kterou založil spolek Drama Panorama e. V. ve spolupráci s nakladatelstvím Neofelis. V německojazyčné oblasti je to ojedinělý počin, české hry se tu dlouho nevydávaly (poslední výbor je z roku 2001). Kniha představuje výběr devíti současných českých her, z nichž mnohé z nich měly premiéru teprve nedávno, a je tedy aktuálním vhledem do témat a žánrů současné české dramatiky.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

14. června hostovala v Berlíně v divadle tak Theater Aufbau Kreuzberg česká inscenace roku 2016 – produkce Olga: Horrory z Hrádečku, jejíž autorkou je mladá česká dramatička Anna Saavedra. V inscenaci režisérky Martiny Schlegelové z pražského Divadla LETÍ tak byly představeny obrazy ze života první ženy Václava Havla a první české polistopadové „first lady“ Olgy Havlové. Olga je ve hře se svou přímočarostí cynickou komentátorkou politických zvratů – od divokých disidentských večírků totalitní éry až po státní akty polistopadové historie. Biografické zmínky jsou v inscenaci použity jako stavební prvky sitcomového portrétu ženy, jež plna sebeironie důstojně vzdoruje životu, který by si sama nevybrala.

Tato inscenace byla v roce 2016 několikanásobně oceněna: Na Cenách divadelní kritiky jako hra roku a ženský umělecký výkon roku pro hlavní představitelku Olgy, na Cenách divadelních novin jako inscenace roku.

V divadle tak Theater Aufbau Kreuzberg postavili jevištní technici z LETÍ v několika hodinách usilovné práce interiér havlovského Hrádečku, aby mohla představitelka Olgy Pavlína Štorková uvést publikum do „svého domova“.  Olze však do řeči pořád skáče Václav, který se nechce smířit s tím, že v této hře nemá hrát hlavní úlohu. Autorka Anna Saavedra před našima očima nechává odvíjet příběh Olžina života se smyslem pro dějinnou ironii a absurditu: Olze třeba nikdy není dáno sbírat sama v lese houby, nejprve ji pronásleduje Státní bezpečnost, hned po převratu zase ochranka jejího muže, čerstvě zvoleného prezidenta Havla.

• 

• 

• 

• 

S režisérkou Martinou Schlegelovou, dramaturgyní Marií Špalovou a představitelkou hlavní role Pavlínou Štorkovou diskutovala před publikem dramaturgyně, překladatelka a divadelnice Hedda Kage. Kage Hrádeček dobře znala, v sedmdesátých letech totiž zásobovala Olgu a Václava Havlovy knihami ze Západu a zprávami z nakladatelství Rowohlt, které Havlovy hry vydávalo v Západním Německu.  Vzpomínala, jak tehdy její auto se západní značkou muselo být schováno ve stodole, manželé Havlovi se chtěli vyhnout rozruchu, neboť byli ten den zvlášť ostře sledováni Státní bezpečností – měla totiž přijet kapela Plastic People of the Universe. Mnohé z toho, co se objevilo v inscenaci Divadla LETÍ, tak Kage dobře identifikovala. Na její dotaz, jak divadlo nakládalo z takto mnohovrstevnatým materiálem, odpověděla dramaturgyně inscenace Marie Špalová, že tímto večerem rozhodně nechtěli stavět nějaký pomník Olgy Havlové, naopak – Olga měla být představena jako živoucí postava, svérázná a vyhraněná žena. Při rozhovorech s autorkou Annou Saavedrou, která hru pro Divadlo LETÍ psala v rámci rezidenčního programu, se brzy ukázalo, že celému dění bude dominovat Olga jako jediná čistě ženská postava hry, zatímco tři jí sekundující muži se budou vtělovat do vždy odlišných rolí. Představitelka hlavní role Pavlína Štorková popisovala, jak byla při rozhovorech v tisku neustále konfrontována s otázkou, jestli si uvědomuje svou velkou historickou zodpovědnost při hraní této role, přičemž si všimla, že spousta lidí nahlíží na Olgu jako na jakousi vzdálenou ikonu a symbol. Ona naopak Olgu hraje jako živou a inspirativní bytost z masa a kostí. Na závěr zdůraznila režisérka Martina Schlegelová, že Olga Havlová působila v české společnosti před i po převratu jako svým způsobem královna, královna undergroundu a královna nově se konstituující se demokratické vlády. Zároveň si posteskla, že dnešní politice osobnosti s takovým morálním kreditem chybějí. To je možná jedním z faktorů, které přispěly k tak nadšenému přijetí inscenace Olga v Čechách.

Novinářka Katharina Granzin napsala ve své kritice v novinách Die Tageszeitung (16/17. 6. 2018, s. 48):

„Výsledný efekt je velmi zábavný a jaksi samozřejmě také absurdní, což by dramatik Havel jistě ocenil. Jedinou ženou ve čtyřčlenném ansámblu je herečka Pavlína Štorková jako Olga, své postavě propůjčuje abstraktně přísnou důstojnost.“

Podrobný program k festivalu Ein Stück: Tschechien 2018/Kus: Česka 2018 naleznete zde.

Rádi bychom zároveň poděkovali všem, kteří se s námi na přípravě a průběhu festivalu podíleli a svou prací přispěli k jeho uskutečnění, jsou to zejména: autorka Anna Saavedra, autoři David Zábranský, David Drábek, René Levínský a Roman Sikora, překladatelka Doris Kouba, překladatelé Matyáš Levínský a Daniel Meier, týmy hostujících divadel Studio Hrdinů a Divadlo LETÍ, umělecké vedení divadla tak Theater Aufbau Kreuzberg Anna Koch a Moritz Pankok, Christina Frankenberg, Tomáš Sacher a celý tým Českého centra Berlína, režisér Eberhard Köhler, scénografka Anita Fuchs, herečky Renate Regel, Hannah Schröder a Naemi Schmidt-Lauber, herec Simon Buchegger, teatrolog Thilo Wittenbecher se svými kolegy z Mime Centra Berlin a naši praktikanti Julie Adam a Franz Bedau.

Zvláštní dík patří česko-německé umělecké řadě festivalu ve složení: Karolína Stehlíková, Hana Hložková, Matteo Colombi a David Drozd.

Náš dík patří také všem institucím a partnerům, kteří náš festival podpořili:

Česko-německý fond budoucnosti

Ministerstvo kultury České republiky

Der Regierende Bürgermeister von Berlin – Senatskanzlei

Institut umění – Divadelní ústav

DILIA – divadelní, literární, audiovizuální agentura

Studio Hrdinů

Divadlo LETÍ

tak Theater Aufbau Kreuzberg

Talking About Borders – Staatstheater Nürnberg

Velký dík patří také Vám, našemu publiku!

Těšíme se na viděnou při příštím ročníku festivalu Ein Stück: Tschechien/Kus: Česka!

Barbora Schnelle a Henning Bochert

Vedení festivalu a dramaturgie