Online rozhovory namísto hostujících představení
Livestream na stránkách divadla Ballhaus Ost a Q&A
Festival KUS: ČESKA / EIN STÜCK: TSCHECHIEN 2020 plánovaný na červen 2020 se z pandemických důvodů uskutečnil pouze částečně a prezentoval jen scénická čtení českých her v němčině. Hostující představení byla o rok odložena na červen 2021. Ani letos však nelze bezkaranténně cestovat a divadelní provoz je ještě stále omezen. Rozhodli jsme se tedy představit tvorbu divadel, jež byla pozvána, formou streamovaných rozhovorů, a umožnit tak alespoň v této podobě kontakt s německým publikem.
7. června 2021 hovoříme s Jakubem Čermákem, uměleckým šéfem souboru Depresivní děti touží po penězích, který byl na festival pozván se svou inscenací Zánik domu Usherů. O týden později 14. června jsou našimi hosty Michal Hába a Jindřich Čížek jako zástupci divadla Lachende Bestien, jež mělo hostovat se svou inscenací SEZUAN (basierend auf Brecht). Rozhovory jsou doplněny o krátké filmové pasáže a hudební klipy. Na závěr naší měsíční prezence na streamu divadla Ballhaus Ost jsme zařadili programatický rozhovor se zástupci pražské a berlínské nezávislé divadelní scény, v němž diskutujeme a srovnáváme strukturální pracovní podmínky pro divadelní tvorbu v obou zemích.
07.06.2021, 17:00 Uhr – Livestream a Q&A na webu divadla Ballhaus Ost, Berlin
„Depresivní děti“ provázejí kultovní pražskou divadelní scénou Venuše ve Švehlovce
Divadelní gang Depresivní děti touží po penězích měl původně hostovat v divadle Ballhaus Ost se svou inscenací Zánik domu Usherů v rámci festivalu Ein Stück: Tschechien/Kus: Česka. Namísto cesty do Berlína, která v karanténních podmínkách není možná, přijmeme pozvání na smyslně-satirickou prohlídku jejich působiště, kterým je kultovní pražský divadelní prostor Venuše ve Švehlovce. Původně taneční sál postavený ve stylu rondokubismu se nachází v pražské čtvrti Žižkov.
Pojďme se podívat do zákulisí scény, která je sice prázdná, ale plná touhy po divadle a publiku. Budeme mít možnost nahlédnout do nejintimnějších prostor této budovy a poznat vnitřní život divadelního organismu, který hledá alternativní strategie přežití. Co dělají herečky a herci, když nejsou na jevišti? A opravdu se nekoná žádné divadlo?
Následovně proběhne diskuze s uměleckým šéfem souboru, režisérem Jakubem Čermákem, nositelem letošní Ceny divadelní kritiky zu divadlo v pandemii, o práci s jeho „gangem“ a dalších plánovaných projektech.
Rozhovor proběhne v češtině a němčině a bude tlumočen do obou jazyků
Live-Stream a Q&A
Divadelní gang Depresivní děti touží po penězích byl založen roku 2004 pod uměleckým vedením režiséra Jakuba Čermáka a pracuje na pomezí happeningu, performance, site specific, video artu i činohry. Jeho inscenace se často opírají o klasické díla, která jsou experimentálně adaptována – jako tomu bylo třeba v inscenaci Zánik domu Usherů (2018). Čermák se zde inspiroval klasickým horrorem A. E. Poea, ale celé dění zasadil do oblasti Sudet, jež po vyhnání německého obyvatelstva zmutovala do krajiny duchů. Divadlo pracuje také imerzivně – např. v projektu Bordel L’Amour (2018), kdy byli diváci po malých skupinkách přizváni do intimních prostor, v nichž zažívali různé podoby lásky. Čermák získal v roce 2020 cenu Česká divadelní DNA za příspěvek k rozvoji nového divadla a v roce 2021 Cenu divadelní kritiky za adaptaci Camusova Moru ve videoinscenaci (MEMENTO) Mor v kategorii aktivit v pandemické době.
14.06.2021, 17:00 Uhr – Livestream a Q&A na webu divadla Ballhaus Ost, Berlin
Lachende Bestien – koncertní rozhovor
Divadlo Lachende Bestien tematizuje ve svých inscenacích kritiku kapitalismu a ohledává svět, který programově vytváří nerovné struktury. Divadlo mělo hostovat v Berlíně se svou brechtovskou adaptací s názvem SEZUAN (basierend auf Brecht). Vzhledem k trvajícím restrikcím se setkáme s režisérem Michalem Hábou a hudebníkem a performerem Jindřichem Čížkem formou živého „koncertního rozhovoru“.
Rozhovor proběhne v češtině a němčině a bude tlumočen do obou jazyků
Lachende Bestien jsou divadelní skupina existující na divadelní mapě Prahy pod uměleckým vedením režiséra Michala Háby od roku 2011, kdy v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí uvedla svou první inscenaci 120 dnů svobody. Od sezóny 2015/2016 se skupina Lachende Bestien stala rezidenčním souborem v prostoru Venuše ve Švehlovce (spravuje ho Zákulisí z.s.) a do té doby neformální skupina založila vlastní právní subjektivitu (Lachende Bestien z.s.)
V době před získáním stálé rezidence ve Venuši ve Švehlovce uvedl soubor několik výrazných inscenací: kromě zmíněných 120 dnů svobody, které se staly téměř kultovní záležitostí (mj. Ocenění za performerský výkon pro M. Hábu od Nové sítě), je to např. Pláč nočního kozodoje (podle Grotesky Kurta Vonneguta, 2013 ještě v Eliadově knihovně), Kohlhaas Terror (podle novely Heinricha Kleista Michael Kohlhaas, v klubu Pilot, jako součást trilogie platformy Kartel „nový zákon“).
Ve Venuši ve Švehlovce uvedli Lachende Bestien další významné inscenace – např. českou premiéru textu Wernera Schwaba Pornogeografie, která byla vzápětí oceněna jako nejlepší česká inscenace původně německojazyčného textu za rok 2016 (Cena Josefa Balvína) a hrála se na Pražském divadelním festivalu německého jazyka. Na podzim téhož roku měl premiéru autorský projekt k „havlovskému“ výročí Ferdinande!, který v duchu jednoaktovek Václava Havla rozvíjí téma intelektuála ve veřejném prostoru (inscenace byla nominována na Cenu Divadelních novin v kategorii „alternativní divadlo“). V roce 2017 uvedlo divadlo adaptaci Dobrého člověka ze Sečuanu Bertolta Brechta pod názvem SEZUAN (basierend auf Brecht), v níž rozvíjejí principy zcizujícího apelativního divadla. Inscenace získala nominaci na Cenu Josefa Balvína za rok 2017 a umístila se na 5. místě Ankety Divadelních novin „Inscenace roku.“ K aktuálním úspěšným inscenacím patří Zámek na Loiře z pera dramatika Romana Sikory (prem. 2019). Hábovou nejnovější inscenaci jsou Hrdinové kapitalistické práce na motivy stejnojmenné reportáže Sašy Uhlové (prem. 2020, Divadlo Komedie).
Styl divadla Lachende Bestien je významně ovlivněn hudbou a performativními výstupy skladatele Jindřicha Čížka.
21.06.2021, 17:00 – 18:00 – Livestream a Q&A na webu divadla Ballhaus Ost, Berlin
Jak se daří nezávislé divadelní scéně v Berlíně a v Praze?
Tým festivalu Ein Stück: Tschechien / Kus: Česka zve divadelníky z berlínské a pražské nezávislé divadelní scény k živě streamovanému rozhovoru, v němž se bude ptát: Jakou pozici má nezávislá divadelní scéna na divadelní mapě obou měst? Jak změnila pandemie pracovní struktury nebo procesy zkoušení? Jaké strategie přežití v této době vznikly? Migruje divadlo do digitálního prostoru nebo hledá jiné alternativy? Jakou měla divadla podporu státu? Jak se přizpůsobila grantová situace v době, kdy se před živým publikem hrát nemohlo? Jaké cíle sledují sdružení zastupující zájmy nezávislých divadel jako Nová síť nebo PAP? Je nezávislá divadelní scéna existenčně stabilní, nebo musejí nastat strukturální změny, aby mohla pokračovat ve své umělecké činnosti v postpandemické době?
Rozhovor se zástupci berlínské a pražské nezávislé divadelní scény a se zástupci Nové sítě (Praha) a jejího berlínského pendantu, projektu Performing Arts Programm (PAP), jenž je jedním z programů Zemského svazu nezávislých divadelních umění (Landesverband freier darstellenden Künste, ve zkratce LAFT). Nová síť a PAP společně založily výměnný program PRALIN, který propojuje berlínskou a pražskou divadelní scénu.
Hosté:
Petr Kiška je kulturní manažer z organizace Nová síť, kde se věnuje servisním činnostem pro pražskou i regionální kulturní scénu, jako jsou konzultace projektů, vzdělávání nebo kulturní strategie. Dříve pracoval pro Kulturní centrum Cooltour Ostrava jako projektový manažer nebo jako produkční uměleckých souborů.
Elsa Lindig sbírala divadelní zkušenosti ve Výmaru, Amsterdamu a Berlíně a studovala divadelní vědu v Erlangenu a Gießenu. Ve své umělecké praxi se pohybuje na hranici mezi uměleckým protestem a politickým divadlem, pokouší se propojit divadlo a veřejný prostor a zajímá se o participační formy performance.
Je spoluzakladatelkou a členkou performačního kolektivu Hysterisches Globusgefühl (Hysterický globusový pocit). Krom toho pracovala pro performační skupiny God’s Entertainment, Theatrale Subversion, Flinn Works a Interrobang. Od roku 2018 žije v Berlíně.
Julia Brettschneider studovala anglistiku a germanistiku v Hamburku a v letech 2001 – 2004 také loutkoherectví na Hochschule für Schauspielkunst „Ernst Busch“ v Berlíně. V letech 2006 – 2012 měla angažmá jako loutkoherečka v divadle Theater Aachen. Se svým performačním divadlem pro děti ZIRKUSMARIA realizuje od roku 2009 vlastní projekty a od roku 2012 pracuje jako svobodná umělkyně. V roce 2020 bylo divadlo ZIRKUSMARIA oceněno za svou incenaci „Ošklivé káčátko“ prestižní Ikarovou cenou. Julia Brettschneider inscenuje v divadlech Theater Aachen, tjg Dresden, Theater Chemnitz a tdjw Leipzig. Vedle toho je členkou klezmerově punkové kapely Trio Igra.
Caroline Galvis pracuje od rok 2019 jako kulturní manažerka pro Performing Arts Programm Berlin. Vedle transregionálních a mezinárodních výměnných a síťovacích formátů zodpovídá za program PRALIN, který propojuje nezávislou divadelní scénu Prahy a Berlína. Jako praktická divadelnice pracuje rovněž v mezinárodním kontextu, naposledy s britsko-irsko-německou divadelní skupinou Rule of Three Collective, kterou zároveň spoluzaložila.
Nela H. Kornetová je nezávislou tvůrkyní a performerkou pohybující se na hranici performativních tanečně-divadelních forem. Po ukončení studia na JAMU (Klaunská, scénická a filmová tvorba, 2010) a Norwegian Theater Academy (Acting, 2013) byla držitelkou stipendia DanceWEB 2014 (Impulstanz, Vídeň). Kornetová je uměleckou vedoucí skupiny T.I.T.S.. Pracují s tématy a instinktivní emocemi, které se diváka mohou přímo dotýkat. V roce 2020 byla Kornetová nominována na cenu Thalie a obdržela cenu Divadelních novin 2020 za performanci “Badman” v katergorii Alternativní divadlo.
Katharina Schmitt studovala divadelní režii na pražské DAMU, kde v roce 2021 také promovala. Pracuje jako režisérka a dramatička v oblasti divadla, opery a performačních umění. Její práce se zabývají vzahem mezi jazkykem, tělesností a násilím a mají často hybridní formu. Pracovala pro mezinárodní divadla a festivaly, mj. pro Haus der Kulturen der Welt Berlin, Thalia Theater Hamburg, Münchener Biennale, Schauspiel Leipzig, festival Musica Straßburg, Watermill Center New York nebo pražské Národní divadlo.
Moderace: Barbora Schnelle a Henning Bochert, tlumočnice: Christina Frankenberg
Ve spolupráci s divadlem Ballhaus Ost a Českým centrem Berlín.
Za podporu děkujeme Česko-německému fondu budoucnosti.
