KUS: ČESKA: Druhá sklizeň 2015

Eva Prchalová: Ažura

Čtení a rozhovor s českou autorkou a dramatičkou Evou Prchalovou

Středa, 3. června 2015, 19 hodin

České centrum Berlín, Wilhelmstraße 44, 10117 Berlin

Drama Panorama e. V. a České centrum Berlín pokračují v prezentaci současné české dramatiky pod názvem Kus: Česka v aktuálním pořadu Druhá sklizeň 2015. V Berlíně bude představena vítězka divácké soutěže loňského festivalu Kus: Česka 2014/ Ein Stück: Tschechien 2014 Eva Prchalová, která přijede na týdenní rezidenční pobyt, jehož vrcholem bude čtení z její nově přeložené divadelní hry Ažura spojené s rozhovorem s autorkou. Dva páry a tři jazyky, to je základní situace postav hry, které se setkávají kdesi v berlínském bytě. Z jazykového zmatení se pak odvíjí série fatálních nedorozumění.

    Další informace o programu:

prchalova_kl
Eva Prchalová

vystudovala činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Žije jako spisovatelka na volné noze a píše divadelní hry, povídky a příběhy pro děti. Její hra Ažura získala 2. místo v soutěži o Cenu Alfréda Radoka v kategorii o nejlepší původní českou a slovenskou divadelní hru za rok 2008, v téže soutěži pak získala v roce 2010 1. místo za hru Závrať. V současné době je její hra Prší na repertoáru divadla “Studio Dva” a připravuje projekt s Halkou Třešňákovou s názvem S hlavou bez paty do experimentálního prostoru NOD. V roce 2010 získala hlavní cenu v soutěži Albatrosu s textem Hromnice, příběh tajemné stopařky, který byl v roce 2011 publikován knižně. V říjnu 2013 vyšla její další kniha pro děti s názvem Cesta svatým Vít-ahem.

AŽURA

Výchozí situace hry je dramaticky povědomá – v bytě se scházejí dva mladé páry, aby se při víceméně formálním rozhovoru u skleničky zašmodrchaly vzájemné vztahy a vynořily se zasuté problémy mezi postavami. Zde se v bytě kdesi v Německu rozbíhá rozhovor mezi Inou a jejím mužem Janem (Češi, ona křehká třicátnice, on vzdělaný zásadový třicátník) a Uvem a jeho novou přítelkyní Claris (on Němec, egocentrický čtyřicátník, ona vznešená přitažlivá Francouzka, třicátnice). Jan pozval kolegu a kamaráda Uveho na návštěvu nevěda, že přijde i Claris, kterou Ina a Jan neznají. Již to by stačilo k rozehrání sledu scén trapných a nucených dialogů – Ina totiž umí jenom česky a nikomu nerozumí.
Právě v nedorozumění je takřka kunderovský vtip celé hry. Ironický podtitul hry zní „národní píseň“ – každá z postav si „zpívá“ jenom to své. Pro diváka ovšem mluví všichni herci jedním jazykem (česky, v překladu pak německy). Při popíjení vína tak v pokoji vzniká rozhovor plný přetvářky, nedorozumění a nemožnosti se s druhým domluvit. Obrat začíná ve chvíli, kdy Claris překvapenému Janovi řekne, že umí německy a že si tak pouze vychutnává lži nic nevědoucího Uveho. Postupně se dozvídáme, že kdysi v Paříži měli spolu Claris a Jan poměr, z něhož se narodilo dítě (o tom Jan nevěděl), po kterém Ina tak marně touží. Uve zjišťuje, že ho Claris tahá celou dobu za nos. Jan zjišťuje, že Ina celé dny jenom vyšívá ažuru. Rozlícený Uve odchází zřejmě definitivně za nic netušící manželkou, vyčerpaná Ina jde spát a Jan a Claris odcházejí kamsi podívat se na společné spící dítě – Jan si do kapsy bere Ininu ažuru.

Text získal 2. místo v soutěži o Cenu Alfréda Radoka v kategorii o nejlepší původní českou a slovenskou divadelní hru za rok 2008.

Překlad do němčiny: Barbora Schnelle, redakce Henning Bochert

cropped-dp_website.jpg

Tschechisches Zentrum_CCBerlin300_400

Logo Zukunftsfonds

Logo divadelni ustav_kl

theatre_cz

Filed under: